Základním pracovním prvkem Mac OS X je „dock“ – česky prostě dok. To je ten pruh s ikonami dole. Pokud ho nechcete mít dole, může být po stranách a bez ohled na umístění se může automaticky schovat (objeví se po najetí kurzoru ke hraně obrazovky, kde je schován). Horní hrana plochy je totiž vyhrazen pro menu aplikací, které je tu vždy a mění se dle aplikace, která je v popředí. V doku máte aplikace, které jsou spuštěné – je pod nimi malá světlá tečka. Také zde máte aplikace nespuštěné, které můžete kdykoliv kliknutím spustit. Jednoduše si můžete do doku aplikace ke spuštění přidat – je to takový zrychlený způsob, jak je spouštět. Aplikace se do doku přidá přetažením ze složky aplikací a odstraní se odtažením ikony z doku pryč. Nebojte se, aplikaci jako takovou nikam nepřesunete, ani nesmažete.

Takhle se pracovní plocha popisuje oficiálně u Apple:

Další, bleskurychlý způsob, jak zobrazit několik nedávno použitých aplikací, dokumentů a serverů najdete v hlavním menu (pod ikonkou modrého jablka, vlevo nahoře), kde je volba „Recent Items“ neboli „Poslední položky“, její používání Vám může ušetřit dost času.

Na dalším obrázku vidíte detail toho, jak dok vypadá.

• Finder - správce souborů v OS X (něco jako Průzkumník ve Windows)

něco jako Start ve Windows (profíci nemusí zuřit, je to jen příměr)

• Dashboard a Widgety (pomůcky) - umožní vám volat widgety, moc efektní a přesvědčí to každou manželku, proč jste si museli Macka koupit
• Mail - systémová a dost slušná aplikace pro správu elektronické pošty (via POP3, IMAP4 i Echange)
• Safari - webový prohlížeč dodávaný Apple a založený na jádru WebKit (stejně jako Google Chrome; Firefox/Mozilla používá jádro Gecko)
• Skype - telefonování a chatování. Verze Skype pro Mac OS X umožňuje přenos videa, takže můžete jednoduše provozovat videochat s ostatními, ať už mají Mac OS X nebo Windows.
• Adium - instant messenger klient pro ICQ, MSN, Jabber, AIM, Yahoo a další protokoly. Moc příjemný.
• HandBrake - program na grabování DVD
• Nisus Writer Express - pěkný textový editor pro ty, kdo nechtějí investovat do Wordu

Další dvě ikonky jsou tuším spuštěný BitTorrent a Preview. Poslední je vstup na webové stránky Apple a Odpadkový koš.

Pokud po vás spuštěná aplikace vyžaduje nějakou spolupráci, například potvrdit nějakou volbu nebo když vám přišla zpráva do emailu či ICQ, aplikace v doku „hopsne“ – prostě poskočí nahoru a může vydat nějaký zvuk, kterým upoutá vaši pozornost. Můžete si klikem na aplikaci přepnout, vyřídit požadavek a pokračovat v práci v původní aplikaci. K dokonalosti to dovádí instant messagingový kecálek Adium, což je ta ikonka zelené kachny vedle ikonky Skype. Kachna má nejrůznější výrazy podle toho, co se právě v kecálkovi děje, například má zavřené oči, když je kecálek offline a pokud mi přišla zpráva, drží kačena bublinu se jménem, kdo mi píše. Aplikace v doku o sobě obecně mohou dávat různě interaktivně vědět, například ikonka ananasu napravo od Adium patří programu HandBrake určenému k ripování DVD. Ta červená čára ukazuje, jak daleko je aplikace s ripováním DVD – vidíte, že ho mám zhruba čtyři pětiny ripnutého.

Dok má i další zajímavé vlastnosti. Můžete na aplikace v něm přetáhnout soubory a tím je spustit v patřičném programu, zajímavé je ale i samotné spouštění programů z docku. Když spouštíte program, ikonka opět hopsne a tím vám jasně indikuje, že Mac vzal vaši žádost o spuštění programu vážně. Hopsne vždycky, i když je systém sebevytíženější a to je důležité, protože když máte spuštěnou řadu aplikací (třeba to ripování DVD, které systém zatíží) a spouštite další velký program, tak se mi u Windows často stávalo, že jsem nepoznal, jestli počítač moje kliknutí pochopil a program spouští, takže jsem si prohlížečů naspouštěl několik do zásoby a pak je shazoval.

Aplikace, která se nenarve do doku, je dostupná přes Finder, to je ta ikonka ksichtíku zcela vlevo. Finder vám zpřístupňuje něco jako skupiny složek – to, jak se programy a data presentují vůči vám. To odpovídá tomu, kde jsou umístěny na disku fyzicky (omezení oproti Windows, kde vás nijak neváže to kam jste program nainstalovali). Funguje to a funguje to intuitivně a příjemně.

Pro windowsáře je trochu zradou způsob běhu programů. Každý běžící program bych si dovolil rozdělit na dvě části – menu programu a okno programu. Menu je vždy na vrchu obrazovky, vždy na stejném místě. Vždy vidíte jen menu programu, který je právě na vrchu a se kterým pracujete. Stačí kliknout na okno programu, s nímž chcete pracovat a ihned se nahoře změní menu na to, které k programu patří. Přepínat programy jde i jinými způsoby, třeba klikem v doku, jak už jsem uvedl.

Jenže ve Windows prakticky nikdy nemáte menu programu oddělené od okna. Menu programu ve Windows je na vršku okna a tudíž k menu musí být i okno. U Apple můžete okno programu minimalizovat do doku vedle odpaďáku (žlutou tečkou vlevo na vrchu okna) nebo červenou tečkou zavřít (zelenou se maximalizuje), tím jste ale neukončili program. Ten ukončíte až volbou v menu nebo v doku, do té doby čeká na pozadí, jestli ho přeci jen nebudete potřebovat. To je velký rozdíl oproti Windows, kde většinou zaměňujeme okno a program a zavření okna je rovnocenné zavření programu.

Mac má prostředí pracovních programů standardizované a vývojáři se mu přizpůsobují. To znamená, že v základu se všechny programy ovládají stejně, všechny volby, pokud jsou a mají v programu smysl, jsou na stejném místě, jako podobné volby jinde. Je to super, protože hledat třeba změnu systémového slovníku v kecálkovi by bylo nemilé, kdyby to nebylo na stejném místě, jako ve všech jiných programech. Ano – Mac má slovník (spell checker) zabudovaný v systému, český si bohužel musíte koupit. Všechny aplikace, které chtějí, mohou používat slovník systému, takže třeba na ICQ si můžete nechat kontrolovat pravopis při psaní zprávy kámošovi, abyste se neztrapnili. Hezké, ale vypnul jsem to, protože když nepíšu diakritiku, tak je to samá červená čára.

Na kontrolu pravopisu lze též používat aspell, který je zdarma. Více informací a odkazy ke stažení k dispozici na serverutauer.cz

Pokud chtějí vývojáři svůj program odlišit, osázejí kontextové menu kolem dokola okna. Na obrázku vidíte pracovní okno Nisus Writer Express, textového editoru, který jsem začal používat. Vedle něj je jeho kontextové menu se spellingem, kde mi při každém slově nabízí slovník jeho varianty a pro jistotu mi počítá, kolik jsem toho napsal. Kdybych měl český thesaurus, mohl bych si takto nechat online napovídat varianty slova, abych se neopakoval. Kontextové menu se mění podle toho, co právě s textovým editorem děláte, kdybych třeba dělal tabulku nebo jen do ní kurzorem vstoupil, hned by se mi nabídlo menu pro práci s tabulkou. Může to vypadat, že Nisus Writer je výjimkou v používání takových vychytávek, ale není – je to vlastně standard Mac OS programů, pokud je někdo má brát vážně a pokud jsou složitější.

S okny se v Mac OS X pracuje trochu jinak, než u Windows. Ale jen maličko. Základním pracovním kamenem každého okna je levý horní roh a pravý dolní roh. V levém horním rohu najdeme tři barevné tečky - červenou, žlutou a zelenou. Pokud není okno aktivní, nejsou samozřejmě tečky barevné, ale šedé. Pokud jste si změnili barevné schéma, tak mají patřičnou barvu „netečnosti“ - neaktivity

• Červená tečka (když na ni najedete, je v ní křížek) zavře okno. Pozor, neukončí běh programu, pouze zavře okno a můžete ztratit data v okně.
• Žlutá tečka (při namyšnutí se v ní objeví pomlčka) minimalizuje okno do pravé části doku. Klikem na okno v pravé části doku se okno zase zvětší do původní velikosti.
• Zelená tečka (namyšnutím se na ní objeví plus) změní velikost okna do nějaké ideální velikosti a při dalším stisknutí zase zpět.

Po minimalizaci žlutou tečkou vypadá pozice okna v doku takto:

Minimalizovaným oknem zde je okno prohlížeče a kontakt listu Skype. Jak vidíte, v pravém dolním rohu je vždy ikona aplikace, jíž minimalizované okno patří a jinak je v doku aktuální náhled okna.

Pravým dolním rohem okna můžete velikost okna libovolně měnit tak, že na něm (vidíte tam tři kosmé pruhy) stisknete tlačítko myši, držíte ho a tahem myši měníte velikost okna. Až tlačítko myši pustíte, potvrdíte tím velikost okna.

Pokud chcete najít něco na svém pevném disku, má Mac OS X od verze Tiger velmi hezkou funkci. Jmenuje se Spotlight a je to ta ikonka lupy v pravém horním rohu obrazovky nebo v menu práce se soubory. Stačí na ikonku kliknout a vyplnit slovo, které hledáte. Ihned se začnou vypisovat soubory, které toto slovo obsahují. Když říkáme ihned, myslíme opravdu ihned - i mnohagigabitový disk se prohledá během pár vteřin. Podrobněji rozebíráme Spotlight zde.

Tak a to je pro začátek všechno.